Učitelů zpěvu je hodně a tak si naštěstí každý může vybrat. Když se podíváte na stránky hudebka.cz nebo naucim.cz najdete celkem obsáhlou nabídku a to určitě není úplná.
Ale kterej je ten dobrej?
O mnohých učitelích se dozvíte z nějaké šuškandy, že ničí hlas, nebo že učil támhletoho skvělého zpěváka. Je pravda, že učitel vám může i celkem zásadně zničit hlas, pokud ale budete poslouchat svoje tělo, odhalíte to včas.
Před tím, než se do pátrání po tom pravém pustíte, je dobré si ujasnit, co od hodin zpěvu chcete.
- Chcete začít zpívat čistě a zatím zpíváte děsně falešně?
- Zpíváte v koutku, bojíte se a vaším cílem je zazpívat na domácí nebo firemní oslavě?
- Zpíváte ve sboru, ale občas něco nefunguje a vy už nechcete spoléhat na to, že se to ve sboru ztratí?
- Rádi byste zpívali s rockovou kapelou, nebo s loutnistou starou muziku?
- Zpíváte s kapelou a pořebujete konkrétní efekty, větší rozsah a řešit frázování?
Ne každý učitel učí klasický zpěv – třeba já jej neučím. Ne každý učitel s vámi bude dělat rock. A tady už se nám výběr zužuje.
Poznávací znamení toho pravého:
- Vnímá vaše potřeby a reaguje na ně. Chcete zpívat ostřeji –řeší s vámi, jak se k tomu dostat, i když on sám má hlas medový.
- Je vám jasné, co po vás chce! Setkala jsem se jako studentka i s tím, že jsem si měla představovat trpaslíka, jak se spouští z mé hlavy na kladce do mého těla…Mno, představy jsou fajn, ale musí fungovat a vy musíte vědět, k čemu jsou dobré.
- Pracuje s vámi na repertoáru, který chcete. Velká část učitelů vám řekne, že lidové písně jsou základ. Určitě jsou základní součástí našeho kulturního dědictví, ale opravdu netuším, k čemu je rockerovi v repertoáru Achy synku, synku. Může to fungovat jako tréninková píseň, ale asi ne pro rockera, pokud zrovna neřeší, že by potřeboval zjemnit…
- Reaguje na vaše estetické představy. Každý učitel má pocit, že je něco hezké a něco ne a podle toho vás povede. Jenže pro vás je hezké třeba něco jiného…Moje představa toho, co je pěkné se hodně často liší od toho, kam mě vedli někteří mí učitelé. Měla jsem pocit, že oni TO asi vědí a že mě se TO začne líbit a…nezačalo.. Ta moje cesta byla jen o to delší. Moji studenti si mohou celou svou hodinu nahrávat a když si ji pak pustí, přijdou na to, že potřebují třeba „I“ vyslovovat měkčeji, protože jsou z Moravi, zatímco já z Liberce.
- Respektuje vaše tělo a tělesné pocity! Kdysi jsem na konzervatoři slyšela – tohle Tě nemůže bolet, to slyším! PROBOHA, když vás něco bolí, víte to vy! Samozřejmě, že když zpíváte špatně technicky, bývá to dost jednoznačně slyšet, ale to není 100% pravidlo. A i pokud tvoříte tón dobře, můžete mít něco na hlasivkách, co bude bolest způsobovat. Pokud cítíte nějaký diskomfort v těle, musí to brát učitel vážně. Zpěv je námaha a rozhodně z toho můžete být fyzicky unavení a i namožení, ale měli byste se cítit jako po dobrém tréninku.
- Hledá s vámi vaši cestu, vaši barvu hlasu. Když mi bylo 14, poslouchala jsem furt dokola Martu Kubišovou. Místy už jsem zněla vážně jako ona. Pak nám někdo volal, a ač jsem se představila, ozvalo se: pane Staněk, jsem moc rád, že jsem vás zastihl… Na hodinách zpěvu byste měli nacházet, jak nejlépe pracovat s vlastní barvou hlasu, a ne, jak znít jako Karel Gott ( pokud neplánujete revival, nebo nastudovat různé hlasy různých zpěváků).
Krom toho má každý učitel něco, na co je zatížený. Já třeba budu bez ohledu na vše sledovat, jestli vás zpívání nebolí a jestli si neubližujete. Je to tím, že jsem sama tyhle problémy dlouho řešila. Někdo jiný bude z téhle oblasti spíš unavený a hned se s vámi požene trénovat rockové efekty.
Na první hodině si můžete udělat obrázek, ale každý občas nemá svůj den a tak pocit z první hodiny nemusí být jednoznačný, zvlášť když se vůbec neznáte. Mezi učitelem zpěvu a studentem musí totiž vniknout důvěra a souhra a ta nepřichází hned. Po 5 hodinách byste však měli vědět, zda je to vaše cesta. A pokud není, je dobré se vydat dál, i když je vám ten učitel moc sympatický a nejraději byste si ho vzali domů.