Na Zpívám se věnuji většinou technice, protože všechny ty technický vychytávky jsou pro mě samotnou také moc důležité. Nejsem totiž z těch, kterým by to šlo tak nějak samo, ani jsem to neuměla dřív ideálně odposlouchat.
Jenže z mého pohledu technika není to nejdůležitější, a dokonce může být i pastí.
Jako nejdůležitější vnímám osobní otisk duše a emocí zpěváka do písně. Mnoho všeobecně oblíbených zpěváků nemá ideální techniku, ale stejně je milujeme. Z mého pohledu nám má technika sloužit, abychom mohli vyjádřit to, co chceme tak, jak chceme. A když jí je moc, může se stát pastí.
Pro mě osobně je nejhezčí, když zní zpěvák autenticky a věřím mu co zpívá. Samozřejmě je to jinak u muzikálových zpěváků, kteří se i se svým hlasem musí převlékat do různých rolí, tedy pak neslyšíme tu konkrétní zpěvačku, ale postavu role.
𝗔 𝗸𝗱𝗲 𝗷𝗲 𝘁𝗮 𝗽𝗮𝘀𝘁
Těmto zpěvákům se může stát, že už neví, který hlas a barva je ta „jejich“. Sice nezpívám muzikál, ale bohužel se to týká i mě. Po hodině se sopranistkou mluvím poněkud výš, (Víte v jaké poloze je zdravé mluvit?) stejně tak po hodině s tenorem a na konci zkoušky se sborem bývám svému hlasu celkem vzdálena, protože se snažím vézt někoho s jinou barvou hlasu.
Ještě zrádnější považuji techniky jako 𝗖𝗩𝗧 a 𝗘𝘀𝘁𝗶𝗹𝗹 𝗩𝗼𝗶𝗰𝗲 𝗧𝗿𝗮𝗶𝗻𝗶𝗻𝗴. Jsou skvělé a zajímavé a zvlášť Estill mě baví tím, jak ovládá jednotlivé součástky. Ale komu z frekventantů kurzu se nestalo, že si říkal: Tak a teď budu zpívat jako Whitney Houston, Seal, Karel Gott, Axl Rose….?
Ty techniky jsou skvělé a krom toho, že jsem teď součástí jednoho Estill výcviku se samozřejmě chystám i na další CVT, ale přijde mi zásadní udržovat si povědomí o tom, co je můj hlas, jak zním autenticky jako já – Tereza. Vždycky, když někdo z mých studentů zpívá dle mého skvěle, mám z toho pocit, že konečně zpívá, jako on sám – tedy Lenka jako Lenka, Pavel jako Pavel atd.
A z hlediska sboru – není pro mě větší labůžo, než slyšet skupinu zpívat tak, že se ozývají autentické hlasy – jen s určitým ohledem na ostatní. Nebaví mě tmavené soprány, světlené alty a podobné věci. Miluju když slyším zpívat TY KONKRÉTNÍ LIDI A OSOBNOSTI, které v tu chvíli zpívají.
Co si o tom myslíte vy?
Je to moje úchylka?
A víte, jak vysoko bychom měli správně mluvit?