Y nebo I?

Y nebo I?

Často se mi stává, že se mým novým studentům zpívá špatně „i“- „y“( dál budu používat jen měkké. Většinou to „i“-ve zpěvu tvoří jinak, než jak ho říkají. Problém, který s naprostou většinou řeší je, že jim u tohoto vokálu ztuhne kořen jazyka, posune se malinko níž a zvuk zní velmi dutě. Takové „i“ nejde zpívat moc vysoko a celkově se s ním v textu špatně pracuje. Většinou se dozvím, že jim někdo (často sbormistr) řekl, že mají zpívat tvrdé y. A oni si v hledání toho správného tvrdého Y vytvořili tento návyk. Nutno podotknout, že to bývají snaživí studenti, kteří berou své sbormistry velmi vážně :-).

Když jsem pátrala po důvodu, proč to sbormistři chtějí, tak to byla eliminace ostrého zvuku. Tohle je dost otázka vkusu, protože mě třeba Měsýčku na neby hlubokém velmi ruší a vadí víc, než ostrost „i“.

Všimněme si také, že ve zvuku „i“- „y“ v řeči většinou rozdíl nemáme.

Pojďme se teď ale podívat na to, co s tím. Jak se dá zpívat „i“ tak, aby se sbormistr na….papal a zpěvák zůstal celý.

Když říkáme „i“, máme kraje jazyka u horních zubů (pětky, šestky). Pokud máme jazyk tak akorát volný, je špička jazyka za spodními zuby a střed jazyka není v napětí. Pokud budeme střed jazyka tlačit nahoru směrem k patru, bude to vytvářet ostrý zvuk. S napětím jazyka uprostřed říkáme většinou „j“ a kraje jazyka máme na stejném místě, jako u „i“.

Jak eliminovat ostrou barvu, pokud ji tedy vůbec chceme nějak potlačit.

  1. Uvolníme jazyk a pohlídáme, aby se nám zvedly opravdu jen ty kraje. Zbytek by měl zůstat co nejvolnější. Volný jazyk je tlustý jazyk!
  2. Omezíme roztažení koutků do stran – vlastně to vůbec nepotřebujeme dělat. Stačí nám práce jazyka. Při roztažení koutků se nám většinou jazyk dostane do zbytečného napětí.
  3. Uvolníme čelist tak, aby nám stále jazyk pohodlně dosáhl na zuby – ne víc. To by zase vytvářelo napětí.
  4. Pokud je „i“ stále ostré, povolíme jazyk víc, aby se zubů dotýkala menší část jazyku.

Když se vytvoří silný návyk zpívat „i“ s napětím v kořeni jazyka, trvá většinou dlouho, než se jej povede odstranit. Pokud se to však povede, většinou se zpěvákům hodně uleví a text zní srozumitelně i ve vyšších polohách.

Je důležité nejdřív trénovat správnou polohu jazyka v řeči a pak jej teprve zkoušet zpívat. Můžete použít hmat, kdy budete tlačit palcem pod bradou na kořen jazyka a hlídat tak, že se neprotlačí dolů. Pokud se váš jazyk hodně sune dozadu, lze trénovat i s vyplazeným jazykem, kdy chytnete špičku.

Jak se vám zpívá „i“?

Jak jste citliví na ostrý zvuk „i“?